Přesun blogu

Zdravím nové, zdravím staré čtenáře (pokud tu takoví jsou)!

Na tomto blogu jsem nebyla moc aktivní, minimálně ne tolik, kolik jsem chtěla být, ale tak nějak to prostě nezapadalo do mého časového plánu. Nicméně to se teď budu snažit změnit a doufám, že se donutím být víc produktivní. A možná mne k tomu bude motivovat i nová změna, kterou jsem se rozhodla podstoupit a tou je přesun na novou doménu, která mi umožňuje si vyhrát s designem blogu, tak jak si to já představuji a aniž bych při tom nutně musela být nějaký IT guru. Takže pokud se Vám líbily moje články tady nebo snad ještě kdysi dávno na mém původním blogu, tak budu ráda, když navštívíte mé nové webové stránky, na které se teď přemisťuji:

https://lucy-and-her-world.webnode.cz/

Budu se těšit na shledanou!

Život na studentském bytě #decorit

Vím, že ne každý to tak má, ale zároveň taky věřím, že někde tam venku je víc bláznů jako jsem já, co prostě tak nějak mají potřebu a tíhnou k tomu ozdobit si každé místo, ve kterém pobývají, a to i když je to třeba jen na dobu studia. Pro mně osobně je neuvěřitelně důležité se v daném místě cítit příjemně a pozitivně, a hodně to ovlivňuje i mou náladu či produktivitu (někdy teda v negativním slova smyslu, protože místo psaní eseje sedím a čumím na krásnou kytku, co mám na parapetu). Jelikož jsem ale z větší části pořád student, tak si úplně nemůžu dovolit investovat do dekorace svého pokoje nějaké extra velké množství peněz. Plus nejsem jediná, kdo tento pokoj obývá, takže samozřejmě musím brát zřetel i na spolubydlící (která je neuvěřitelně skvělá a dovolila by mi tady mít asi i slona, ale jistě všichni chápete, co tím chci říct). V tomto článku jsem se tak nějak rozhodla zachytit postřehy, které jsem během své roční "cesty" nasbírala a díky kterým je pro mě můj pokoj místem, kde ráda trávím čas a kde se cítím dobře. 

Kterak sem se stala baristkou.

Zdravím, 

Už je to hodně dlouhá doba od posledního příspěvku. Dost možná jsem mezitím tuto stránku i několikrát otevřela a přemýšlela jestli sem něco nenapíšu, ale nakonec jsem si to většinou rozmyslela. Dost možná proto, že psaní jsem měla hodně ve škole, takže jsem preferovala jinou náplň svého volného času. Plus jsem z toho dost vypadla, takže mám dost často i pocit, že mi to už zas tak moc nejde. Ale velice ráda bych se do toho znovu dostala, a kdy jindy je lepší čas než právě po státnicích, kdy se mi najednou nabízí poměrně velký časový prostor, který konečně mohu naplnit svými koníčky.

Právě vzhledem k tomu, že mezi poslední příspěvky, které se zde na blogu objevily patří i návod na to, jak si uvařit kávu v moka konvičce, tak bych ráda aktualizovala svůj stav a svůj postoj ke kávě. Chvíli po těchto příspěvcích jsem začala pracovat v kavárně, kde jsem se mimo jiné dostala i za stroj  a tím moje kávová cesta započala a já bych vás jí teď ráda ve zkratce provedla.

Salát s kuřecím masem

Dneska bych vám ráda prezentovala vcelku jednoduchý a především hodně rychlý recept, který je zároveň hodně chutný. Bohužel teď opět nemám moc času kvůli končícímu zkouškovému a nějak moc práce obecně, takže se jednak omlouvám za to, že není moc článků a jednak to právě tento recept, tak trochu koresponduje s mým nedostatkem času, protože zabere asi jen 10 minut. Tak směle do toho!

Overnight oats - student snídá

Abych se přiznala, tak jsem vločky nikdy neměla ráda. Vadilo mi, jak jsou slizké a lepivé a celkově vlastně bez chuti. Ale jelikož vločky jsou velmi levná záležitost, v žaludku nabobtnají, takže ještě přidávají pocit nasycení na poměrně dlouhou dobu, tak jsem se je mít ráda musela naučit. A navíc obsahují velké množství vlákniny a dalších důležitých živin a ve své podstatě se také jedná o dietní pokrm, což je v novoročním režimu dost potřeba. Jelikož naučit se mít ráda jídlo, které jsem většinu života nesnášela, je pro mě dost obtížně, tak jsem musela najít nějaký způsob, jak si je připravit tak, abych je byla schopná pozřít. A našla jsem úžasný způsob, jak si připravit vločky, takže ráno s nimi máte minimum práce a jediné, co musíte udělat je, že je sníte a ještě si u toho výborně pochutnáte. 

Jak si připravit kávu v Moca konvičce

Zdravím po týdnu. 

Ano opravdu se mi podařilo sepsat další článek. A věřím, že to není jen tím, že bych měla dělat spoustu jiných věcí, do kterých se mi nechce, ale i proto, že mám teď už nachystáno několik článků, o které se s vámi chci podělit. Dnešní článek patří především všem milovníkům kafe, kteří jsou ale zároveň chudými studenty. Rozpustná káva, ve své podstatě, podle spousty lidí, není ani káva. A mít peníze na to, abych si každý den kupovala kávu za 60,- Kč? Umím si představit i lépe utracené peníze. Takže pokud vám stejně jako mě, už nestačí rozpustná káva, ale zároveň nechcete utrácet peníze za drahou kávu každý den a zároveň nemáte ani tolik peněz, aby jste si koupili pořádný esspresovač, mám pro vás řešení. Tomuto řešení se pěkně prosím říká Moka konvička. Takže prosím seznamte se! 

Porovnání diářů (Albi, Motivační diář, Doller)

Zdravím po dlouhé době. 

Ráda bych začala asi s tím, že jedním z letošních předsevzetí by mělo být psát článek na blog alespoň jednou týdně, ale uvidím jak to vyjde. Znám se a vím že je vždy hodně plánů, málo času, případně málo energie. Je tu nový rok 2018, od kterého toho hodně očekávám. Loňský rok 2017 si myslím, že byl fajn. Nijak nevyčníval ani pozitivně ani negativně. Během něj jsem stihla vystřídat několik zaměstnání, přestěhovat se ze starého bytu (bohužel tedy nedobrovolně) do nového, pořídili jsme si králíčka a začala jsem dělat jógu. A je toho mnohem víc, ale jelikož tento článek nemá být žádná reflexe minulého roku nýbrž porovnání diářů, tak si myslím, že tento výčet bohatě stačí.

Patřím mezi ty lidi, co milují plánování a jsou nervózní z událostí, které naplánovat nemohou. Proto snad nebyl rok, kdy bych byla bez diáře. I když jsem třeba zrovna diář neměla, tak jsem "předběhla dobu" tím, že jsem si ho prostě udělala ze sešitu, kam jsem si psala, co mě napadlo a upravila si ho podle sebe. Jenže na to jsem potom už neměla moc čas a ani náladu, takže jsem se vždy, jakmile byla příležitost, vrátila k obyčejnému diáři. A jelikož jsem jich za svůj život už několik vystřídala, tak bych se zde v tomto článku chtěla nad každým zastavit, shrnout jejich plusy a mínusy a krátce se vyjádřit k tomu, jak se mi s nimi pracovalo. 

DIY držák na klíče

V dnešním DIY bych ráda představila držák na klíče. Záminku neochotného stěhování jsem využila k tomu, abych do nového bytu vyrobila nějaké nové věci. V předchozím bytě jsme místo na klíče měli celkem nešikovně umístěné, takže se celkem často stávalo, že jsem je zapomněla doma a tomu jsem teď chtěla předejít, a proto jsem tento držák umístila vedle dveří. Každopádně se na to už můžeme vrhnout. 

Moje první tetování

Po dlouhé době jsem opět zpět. Všechno teď bohužel bylo o něco hektičtější, než bych chtěla. Našli(la) jsem byt, potom jsme museli podniknout super skvělé stěhování, všechno tady nějak rozmístit, do toho chodit do práce a ještě začala škola, kde po nás v každém předmětu chtějí nějakou seminární práci nebo něco tomu podobného případně rovnou online kurz, který mi zabírá mnohem více času, než bych si přála. Ve zkratce je toho hodně a když je zrovna volno, tak buď spím, jím, vařím nebo koukám na seriály nebo Youtube. A taky docela dost přemýšlím, za což jsem na sebe celkem pyšná, jelikož jsem letos v rekordním čase vymyslela vánoční dárky pro všechny členy rodiny a kamarády, a dost velkou část už mám dokonce i nakoupenou. Což je pro mě za poslední léta velký úspěch. No a během toho všeho shonu jsem si ještě stihla nechat ostříhat vlasy (nejlepší věc na světě) a nechat se tetovat.

Kavárna Pole

Dalším místem, se kterým bych vás ráda seznámila je kavárna v funkcionalistickém stylu, která se jmenuje dle své lokace Pole. Jak tedy název napovídá, tak se kavárna nachází v lokalitě Černá Pole, na adrese Durďákova 1786/5. Dostanete se sem šalinou číslo 5,3 nebo 9. Stačí vystoupit na zastávce Dětská nemocnice, přejít silnici a vydat se kousíček do kopce. Kavárna se nachází na pravé straně, když jdete od zastávky a zdání klame, jelikož se jedná o opravdu obrovskou budovu. K nabídce je posezení v patře, v přízemí nebo během parných dnů i na zahrádce. Kavárna je s obsluhou, takže se nemusíte vůbec o nic starat. Stačí sedět a obdivovat prostředí kavárny, které má prostě něco do sebe. 

Kočičí kavárna Pelíšek

Přicházím s prvním článkem ze série Místa, kam zajít v Brně, který najdete v rubrice Places. Jelikož jakožto student trávím v Brně opravdu hodně času a vzhledem k mému zaměření mám i téměř nedobrovolně celkem dost volného času, tak čas od času někam zavítám. Přeci jen Brno patří mezi vyhlášená kavárenská města. A právě proto mi přijde škoda se o to podělit jen se svými kamarády a ne i s ostatními, když některá z těch míst opravdu za návštěvu stojí. Mezi první místa patří Kočičí kavárna Pelíšek, a v nejbližší době se můžete těšit na přísun míst dalších a už pro vás chystám i pár těch receptů a článek o tom, jak jsme hledali (a po třech měsících konečně našli) byt.